Stříbrný luxus jménem platina

Stříbrný luxus jménem platinaI když byl tento stříbřitě šedý kov dobře známý už starověkým Egypťanům, obyvatelům Evropy zůstávalo jeho kouzlo dlouhá staletí skryto. Věhlas platině zajistil až v 18. století Ludvík XVI. a zejména pak šikovné ruce jeho dvorního šperkaře. Z otloukané šedé myšky, dlouho považované za druhořadý kov, se záhy stal smělý konkurent ostatních drahých kovů. Před pár lety chytila platina druhý dech a její obliba mezi šperkaři i jejich zákazníky stále stoupá. Ačkoliv jí poslední dobou povážlivě šlape na paty palladium.

Důvodů, proč je platina tolik populární, je celá řada. Především je krásná. Podobně jako oblíbené bílé zlato, ale na rozdíl od něj nepotřebuje uměle vybělit rhodiem. Její metalická běloba je přirozená. Neméně důležitou roli hraje fakt, že platina je hypoalergenní materiál. Ve šperkařství se používá v téměř čisté formě (95 %), zatímco zlato obsahuje podstatně víc příměsí (18karátové zlato má 75 % ryzího zlata). Je také velmi pevná a mimořádně odolná vůči vnějším vlivům, takže se jen tak nepoškrábe. A zasazené kameny v ní dokonale drží. Má vůbec platina nějaké nevýhody? Ano, jednu zásadní: vysokou cenu. Je zhruba dvakrát dražší než 18karátové zlato.

Největší oblibě se dnes těší platinové zásnubní a snubní prsteny, obvykle se do nich zasazuje diamant. Ale šperkařství rozhodně není jediné odvětví, kde se platina využívá. Vyrábí se z ní také sběratelské a investiční mince, katalyzátory pro dieselové motory nebo speciální pece na výrobu optických vláken. A využití najde i ve farmaceutickém průmyslu. Nejbohatší naleziště platiny jsou v Jihoafrické republice, dále se těží v Kanadě, USA, na Sibiři a Uralu.

Separator image