Palladium: kov, o kterém ještě uslyšíte

Typy zapínání náušnicJeště před pár lety o něm skoro nikdo nemluvil. A pokud ano, pak jako o tom kovu, co se používá ve slitině bílého zlata. Dnes je všechno jinak. Palladium vystoupilo ze stínu svého slavného kolegy a dalo se na samostatnou dráhu. A nutno říct, že velmi úspěšnou. Šperky z palladia jsou už nějakou dobu velkým hitem v Americe a prosazovat se začaly i u nás. Zatímco náušnice k dostání úplně běžně nejsou, snubní prstýnky z palladia pořídíte celkem bez problémů.

Palladium patří do skupiny lehkých platinových kovů a se samotnou platinou má hodně společného. Okouzlující stříbřitě bílou barvu, stálobarevnost i vysoký lesk. Stejně jako platina je i palladium hypoalergenní a velmi odolné. V ryzím stavu je ovšem měkčí a liší se také hustotou (hustota palladia je 12 g / cm3, platiny 21). Pokud tedy budeme mít k dispozici oba kovy o stejné hmotnosti, výsledný šperk z palladia bude větší. Největší výhodou palladia je ale jeho cena: je podstatně levnější než platina.

A jak si vede palladium ve srovnání s bílým zlatem? Zatímco slitina bílého zlata má vždy nádech do žluta a k dosažení žádané bělosti se používá vrstva rhodia, u palladia není nic takového potřeba. Je také odolnější a barvu si udrží mnohem déle. Nicméně ani palladium se k výrobě šperků nepoužívá ve stoprocentně čisté formě. Nejpoužívanější slitinou je PdRu5, která obsahuje 95 % palladia a 5 % ruthenia. To se postará o potřebnou tvrdost a zvýrazní bělost kovu. Kromě ruthenia se někdy používá také měď, kobalt nebo gallium.

Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston, který nový kov pojmenoval podle planetky Pallas. Odedávna se využíval zejména v chemickém průmyslu, kde slouží jako katalyzátor, ale důležitou roli hraje i při výrobě dentálních slitin. Největší zásoby palladia najdeme v Rusku, těží se ale i v Jižní Africe, Kanadě a USA.