Jak vzniká barevné zlato

růžové zlatoRyzí zlato mělo, má a bude mít zářivě žlutou barvu. Jenže tahle sluneční zář nevoní každému. A popravdě ani nesluší. Zimní typy s porcelánově bílou pletí by měly raději sáhnout po chladných tónech bílého zlata nebo stříbra. Ale o tom podrobněji až jindy. Dnes si povíme něco málo o tom, jak vlastně vznikají další druhy zlata, které dnes můžeme vidět na pultech klenotnictví – zlato bílé, růžové a červené.

V podstatě jde o vysokou alchymii. Jak už bylo řečeno, ryzí zlato je žluté. Jenže čisté ryzí, neboli 24 karátové zlato se ve šperkovnictví nepoužívá, na to je příliš měkké. Používá se tedy ve formě slitin, čímž se mění nejen tvrdost, ale také výsledná barva. Nejčastěji se zlato míchá se stříbrem, mědí, niklem, palladiem, zinkem a manganem. Nejoblíbenější a ve šperkovnictví nejpoužívanější 14 karátové zlato je výsledkem slitiny, ve které je 14 dílů ryzího zlata a 10 dílů jiných kovů (v 18 karátovém zlatě je poměr 18:6).

Čím to, že i 14 karátové zlato může být pořád krásně žluté? Barva se pečlivě míchá. V tomto případě se obvykle přidává stříbro a měď ve velmi vyváženém poměru. Zvýšíte-li obsah mědi, dostanete barvu růžovou až červenou. V případě bílého zlata se nejčastěji přidával nikl, poslední dobou ho ale stále víc nahrazuje palladium. Ve výsledku může mít bílé zlato spoustu různých odstínů od šedé, přes světle žlutou, až po bledě růžovou. Proto se někdy ještě upravuje pomocí rhodiování. Rhodium změní barvu na stříbřitě bílou a zvýší odolnost šperku proti poškrábání. Při dlouhodobém nošení se ale vrstva rhodia může časem sloupnout.